Tipy na výlet v okolí
Na Třeboňsku a v okolí je nespočet možností koupání, rybaření, cykloturistiky, houbaření a jiného.
Třeboň nabízí spousta možností i za nepříznivého počasí. Např. návštěva Třeboňských lázní s léčebnými procedurami s welnesscentrem, návštěva zámku a jiných krásných Třeboňských památek.
V letní sezoně jistě využijete bohaté programy kulturního léta v Třeboni, jejich program najdete na stránkách infocentra Třeboně a nebo u nás na penzionu.
U nás se nudit nebudete. :-)
Státní zámek Třeboň
Renesanční zámek stojí na jihozápadní straně historického centra města Třeboň. Zámek nabízí tři prohlídkové trasy, a to reinstalovanou trasu Rožmberské renesanční interiéry, ve které je k vidění především Alchymistická dílna z doby císaře Rudolfa II., knihovna Petra Voka a rožmberská zbrojnice, dále pak trasu, která zahrnuje soukromá Schwarzenberská apartmá. Třetí trasa pak nabízí návštěvníkovi prohlídku budovy konírny, kasematy a unikátní psí kuchyni, kde bydlel psovod a připravoval stravu pro psí smečku.
Wellnesscentrum Aqua viva
Lázně Aurora Třeboň
Ve Wellnesscentru je k dispozici parní kabina, sauna (o teplotě 90-95°C) s venkovním ochlazovacím bazénem, venkovní terasa, fitness s nejmodernějším vybavením, squash a bowling (2 dráhy). Samozřejmostí je možnost zakoupení nealkoholických i alkoholických nápojů. Vyzkoušet můžete také vibrosaunu, kdy se tělo zahřeje na příjemnou teplotu, kterou si sami navolíte (max. 80°C) a regulujete. Stejně jako teplota, tak i vibrace se dají nastavit, jinou intenzitu vibrace můžete mít pod zády a jinou u nohou. K vám bude hrát příjemná hudba. Relaxační vana floating ve tvaru mušle s velmi slanou hustou tekutinou (salinita Mrtvého moře) způsobuje nadnášení napodobující stav beztíže.
Součástí komplexu je i plavecký bazén (25m) s mírně slanou vodou, jenž na rozdíl od klasické sladkovodní chlorové technologie nezpůsobuje podráždění pokožky a sliznic. Vodní svět nabízí množství aqua atrakcí, jako např. divokou řeku, perličkovou masážní lavici, stěnovou hydromasáž, chrliče, vodní hřib, 40 m dlouhý tobogán (vstup pro děti od 10 let) či whirlpooly pro 6 a 12 osob. Vodní svět je propojen s plaveckým bazénem a voda je zde také mírně slaná.
Schwarzenberská hrobka
v Domaníně u Třeboně
Asi 1 km od třeboňského zámku v anglickém parku při jihovýchodní straně rybníka Svět, se nacházíhrobka Schwarzenberků. O stavbu se zasloužili především Jan Adolf II. Schwarzenberg se svou manželkou kněžnou Eleonorou. Od roku 1784 byli příslušníci schwarzenberského rodu pohřbíváni v nedalekém hřbitovním kostelíku sv. Jiljí. Ten byl v druhé polovině 19. století zaplněn a nevyhovoval již přísným hygienickým předpisům.
Projektem hrobky byl pověřen Josef Schmidt a později knížecí stavitel F. D. Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Novogotická stavba hrobky ve tvaru pravidelného šestiúhelníků ukrývá prostor kaple, zasvěcené Božskému Vykupiteli. Při vstupu do kaple Božského Vykupitele je nutné vystoupit nahoru po 13 a dalších 10 kamenných schodech. Následný pohyb v kapli je bezbariérový, návštěvníci si výklad vyslechnou vsedě. Prohlídka následně pokračuje v hrobce. Stavbu kaple, která probíhala v letech 1874 - 1877, řídil knížecí stavitel Karel Kühnel. Kapli Božského vykupitele vysvětil v roce 1877 pražský arcibiskup kardinál Bedřich Schwarzenberg. Zvláštností je oltář, který je i v kryptě situován na jih a zhotovil ho sochař Josef Pokorný z bílého pískovce, sádry aistrijského mramoru. V hrobce je umístěno 26 dvouplášťových rakví s nabalzamovanými těly. Jejich srdce až na srdce syna kněžny Eleonory se nacházejí ve zvláštních schránkách v Českém Krumlově.
Na třech deskách jsou zde vyryty texty smutečních telegramů, které sem Schwarzenberkům poslalcísař František Josef. V samotné hrobce pod kaplí se nachází umělecky cenný mramorový sarkofág, vytvořený Alexanderem Trippelem v r. 1789. Každý z členů rodu skrývá zajímavý životní příběh. Schwarzenberkové většinou umírali na nemoci, jako byl záškrt, zápal plic či tragická úmrtí.
Rybniční soustava na Třeboňsku
V okolí města Třeboň se rozkládá Třeboňská, resp. Rožmberská rybniční soustava, která propléta spousty cyklostezek.
Přestože nejstarší rybníky vznikaly na Třeboňsku v důsledku příhodných geografických podmínek už ve 14. a 15. století, ráz a charakter třeboňské krajině vtiskly systematické úpravy rybníkářů Štěpánka Netolického a Jakuba Krčína z Jelčan.
Největším rybníkem nejen v České republice, ale i ve střední Evropě je rybník Rožmberk. V roce 1922 byla pod hrází rybníka vybudovaná malá vodní elektrárna. Rybník navrhl rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan a byl postaven v letech 1584 až 1590.
Čtrnáctým největším rybníkem v ČR je rybník Svět. Rybník byl vybudován Jakubem Krčínem v 70. letech 16. století. Původně byl tento rybník větší, ale po povodni na počátku 17. století byl rozdělen na dva rybníky, a to Svět a Opatovický. Na hrázi rybníka stojí socha Jakuba Krčína z Jelčan. Rybník je napájen Zlatou stokou. V současné době je rybník vyhledávaným rekreačním místem.
Zlatá stoka je vodní kanál napájející rožmberskou rybniční soustavu z řeky Lužnice. Zlatou stoku nechal vybudovat v letech 1506 až 1520 Štěpánek Netolický. Zlatá stoka je 45 km dlouhá.